• Hedvika

Čím nám fitness svět neprospěl?

Kdybych měla rozvést všechny nešvary sociálních sítí, které v poslední době v kontextu životního stylu negativně ovlivňují veřejnost, nejspíš by to vydalo na knihu.

Úsměv na rtech mi ale tuhne, když se opakuje stále stejná chyba a poruchy příjmu potravy jsou ještě pořád tabu a přitom všude kolem nás. A za posledních 10 let nemalým dílem přispěl i fitness svět.


Problematika poruch příjmu se v mnoha směrech rozšířila na sociální sítě a stále se v nich intenzivně drží. Místo ústupu a osvěty se ale stále problém prohlubuje. Jen v posledních deseti letech se dívky vzhlédly v několika způsobech životního stylu, které ve výsledku vedly spíše k destrukci těla než k jeho vyléčení.

Vzorem pro ostatní většinou byly dívky, které již poruchou příjmu trpěly a rozhodly se léčbu zahájit na vlastní pěst a veřejně skrze blogy. Mezi lety 2012–2015 se začal rozšiřovat kult fitness a tzv. „clean eat“.


Ženy a dívky se věnovaly silovému cvičení a zaměřovaly se na stravu, která obsahovala mimo jiné minimum zpracovaných potravin a potravin z bílé mouky a tento "strašák" se bohužel zachovává dodnes.. Ačkoliv sociální sítě nezobrazují zcela pravdu, v těchto případech dívky neustále opakovaly, jak se cítí dobře a až později přiznaly, že se jim stravovací návyky opět vymkly z rukou.


Postupem času se v některých případech záliba v cvičení a „zdravé stravování“ přehoupla až do snahy stát se závodnicí v kategorii bikini fitness.

Tehdy byly závodnice vedeny k extrémním dietám na nízkoenergetických potravinách. Vyřazovala se i zelenina jiné barvy než zelené. Zdrojem bílkovin byla treska nebo kuře na vodě a samozřejmě doplněk stravy, práškový protein. Aerobní aktivita na denním pořádku. Hlavní problém těchto závodnic je i dosud sdílení celé přípravy a přejímání jejich cesty mladými dívkami, které přísnou restrikci v jídle kopírují a stejně tak i nadbytek aerobní aktivity.


Dnes se trend závodních diet trochu změnil a zmírnil, ale i tak se tento způsob nedá označit za přínosný nebo zdravý pro tělo.


Po roce 2015 se preference na sociálních sítích změnily a bikiny závodnice šly mírně do ústranní. Více se začalo mluvit o živinách a jejich přijímaném množství, které mají zajistit stabilní hmotnost. Pro krátkodobé užívání, aby se například hubnoucí klient naučil, jaké množství potravy je pro něj optimální, považuji počítání živin samozřejmě za vhodný způsob. Z dlouhodobého hlediska jsem se ale setkala i s případy dívek a žen, které při nízké hmotnosti počítaly makroživiny roky a byly svázané pouze čísly. Omezovaly sociální kontakt s lidmi, aby se nedostaly do situace, kdy nebudou znát hmotnost svého jídla a jakákoliv změna režimu je stresovala. I tento trend nabral ve fitness sféře absurdního rozměru, když samozvaní odborníci nabádali své sledující, aby si přepočítávali množství živin v syrovém mase a tepelně upraveném.


Naštěstí se o své poznatky a vzdělávání lidí v rámci sociálních sítí starají také nutriční terapeutky a snaží se na nesmyslné trendy upozornit a uvést je na pravou míru. V posledních několika letech se v menším dosahu opakovaly již známé extrémy, které už neměly mezi veřejností takový dosah. Ale...


Hodně se také začalo mluvit o tzv. „sebelásce“, která ač mohla být dobře míněná a měla ženám s nadváhou až obezitou dodat sebevědomí a možná trochu bojovat proti poruchám příjmu potravin spouštěných z touhy po štíhlosti, postrádala základní informaci. Problém nadváhy a obezity není primárně estetický, ale především z pohledu zdraví a rizika civilizačních onemocnění.


Až v loňském roce fitness oblast přišla s dalším trendem, který mohl negativně ovlivnit ženy a dívky a trochu navazuje na tuto potřebu „sebelásky“. Ženy z fitness sféry se rozhodly, že již nechtějí být extrémně štíhlé a šlachovité, ale touží po křivkách a správném fungování těla, které jim zajistí především tuk.


Vyhledávaly si irelevantní studie a začaly se přejídat a přibírat tempem závratnějším, než jaké by bylo vhodné a pro tělo zdravé. Na jednu stranu by se mohlo zdát, že ženy kolem sebe konečně nebudou mít jen vzor extrémní štíhlosti a vypracovaného těla. Na druhou stranu, jak dlouho zmiňovaným vzorům, ale i jejich sledujícím vydrží být v těle, které opět balancuje na hranici s normou, ať už psychickou nebo fyzickou? Návrat k hubnutí je tedy jen otázkou času, a protože jinak to v této sféře ani nejde, jistě to bude extrémní.


Poruchy příjmu potravy nepatří do rukou výživovým poradcům ani děvčatům či ženám, které si poruchou prošly a nyní bez patřičného vzdělání radí ostatním.

Odbornou pomoc poskytuje Centrum Anabell http://www.anabell.cz/ nebo Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy ve Všeobecné fakultní nemocnici https://psychiatrie.lf1.cuni.cz/centrum-pro-diagnostiku-a-lecbu-poruch-prijmu-potravy



0 zobrazení